Našemu věrnému čtenáři můžeme předložit na základě rozsáhlého, pečlivého, trpělivého a nelehkého badatelského snažení již několikátý příspěvek ohledně panádlové polívky. Tentokrát přinášíme zásadní a průlomovou i zlomovou informaci: Budeme se věnovat dělnické kuchyni z šedesátých let předminulého století, abychom si odpověděli, zda panádlová a chlebová polívka jsou jedno a totéž, či nikoliv … a navíc nahlédneme do Tlouštíkova talíře s polévkou za trest.
Pro jednodušší pochopení složitosti tématu a uvedení do problematiky vizte předchozí pojednání Je panádlová polívka něco velmi odporného? II aneb Co na to Ignát Herrmann z 18. března 2003, Ulovte si sedmadvacátého bobříka! Mňam. z 23. října 2001, Je panádlová polívka něco velmi odporného? aneb Co Rychlé šípy nikdy nejedly z 3. října 2001. Jak mýlil by se ten, kdo chtěl by dávat rovnítko mezi panádlovou a chlebovou polívku, dokážeme nyní nahlédnutím do jídelníčku – pokrmů uváděných F. L. Chleborádem v dělnické kuchyni (dle Jednoty 9. 1. 1869): pondělí – snídaní: panádlová polívka úterý – snídaní: chlebová polívka s chlebem Pro úplnost dodejme, že chlebová polívka byla ještě uvedena v pátek k obědu, před knedlíky a zelím. Z tohoto výňatku z jídelníčku jednoznačně lze doložit, že panádlová polívka není totéž co polívka chlebová!!! A sami musíme opravit tak naši informaci v prvním článku, která vycházela z mladších, zkreslenějších informací. Nepochybně zdroj z roku 1869 jest zde nutno považovat za přesnější. Závěrem připomeňme ještě, že Tlouštík, který přišel pozdě domů z pátrání po Rychlých šípech, byl maminkou potrestaný večeří v podobě pouze chlebové polévky. A zde uzrál velký badatelský oříšek! A sice – znala Tlouštíkova maminka také panádlovou polívku? Byla uvařená chlebová polívka Tlouštíkovi trestem nejvyšším, nebo by v případě ještě pozdějšího návratu následovala polívka panádlová?