Je panádlová polívka něco velmi odporného? II aneb Co na to Ignát Herrmann
Panádlová polívka. Něco tajemně neznámého. Něco, v čem ani Rychlé šípy neměly jasno, něco, čím se navzájem strašily, „něco velmi odporného, nechutného, co se prostě nedá jíst“.
Náš věrný čtenář vzpomene si dozajista, že jsme se v rámci badatelských aktivit této oblasti věnovali poprvé v našem článku „Je panádlová polívka něco velmi odporného? Aneb Co Rychlé šípy nikdy nejedly“ 3. října 2001. Arciť je panádlová polívka jedním z ústředních témat první kapitoly Tajemství Velkého Vonta, zůstala pohříchu stranou našeho dalšího bádání pod vlivem událostí jiných.
O to radostněji přijali jsme vylíčení panádlové polívky od slovutného novináře a spisovatele pana Ignáta Herrmanna:

Rychlé šípy – nejúspěšnější komedie Slováckého divadla v Uherském Hradišti a zároveň jedna z nejnavštěvovanějších komedií na Moravě se po 130 reprízách částečně dočkala nového kabátu. Režisér Robert Bellan se spolu s herci rozhodli, že do téměř dvouhodinové podívané nazkoušejí další scénky ze života Rychlých šípů a Bratrstva kočičí pracky.
ČTK 4. 3. 2003 v 19:13 – ve své zprávě „Praha má další nové názvy ulic“ uvedla: „Jméno autora dodnes oblíbených knih pro mládež Jaroslava Foglara, který byl významnou osobností skautského hnutí, ponese ulice v Praze 5 Stodůlkách. Slepá komunikace vychází z Tlumačovské ulice od křižovatky s ulicí Rotavskou.“…