Někdo se možná bude ptát, proč mou knížku neilustroval Marko Čermák, který se stal pokračovatelem Jana Fischera, a který, jak mnozí z vás vědí, patří mezi mé dobré známé. Je to proto, že já sám jsem „hlasatelským“ rychlošípákem, a že v dětských letech, kdy jsem samozřejmě byl nejvnímavější, se mi do paměti nesmazatelně vepsaly Rychlé šípy kreslené panem Fischerem – a to nejen v kreslených seriálech, ale hlavně v prvním, časopiseckém vydání „stínadelských“ románů Záhada hlavolamu (Mladý hlasatel 1940) a Stínadla se bouří (Vpřed 1946). Rychlé šípy Marka Čermáka jsou pro mě chlapci nejen z jiných příběhů, ale i z jiného času. A protože jsem…
…chtěl svůj příběh Rychlých šípů jasně časově zařadit, musel jsem si ilustrace nakreslit sám – tak, aby odpovídaly mé jaksi „pozdně fischerovské“ představě. Nešlo mi o kopírování, ale o vlastní zachycení podob mně důvěrně známých chlapců – a to Rychlé šípy Markovy (jistě se na mě zlobit nebude) zkrátka nejsou!
Poprvé se objevili v Mladém hlasateli 17. prosince 1938; a protože jsem den nato měl šesté narozeniny, rodiče mi vedle vodovek a skicáku koupili také Mladý hlasatel… Tehdy jsem propadl kouzlu Rychlých šípů a nikdy jsem se toho milého prokletí nezbavil.
Jaroslav Velinský – Kapitán Kid
