Někdy na přelomu září a října začíná třetí stínadelský příběh Tajemství Velkého Vonta. Rychlé šípy při nedělní výpravě odcházejí z tábořiště U tří borovic a při Rychlonožkově přemlouvání klubovního psa Kuliferdy k odchodu a špičkování členů klubu o tom, u koho se Kuliferda má lépe, Červenáček s Jindrou Hojerem Rychlonožkovi vrážejí: „Ale panádlovou polívkou ho nekrmíme jako ty, když je u tebe!!“
„Zmíněná panádlová polévka bylo pomyslné jídlo, o kterém nikdo sice nevěděl, z čeho se vaří a jak chutná“, uvádí v první kapitole Tajemství Velkého Vonta Jaroslav Foglar, „ale každý si pod tím názvem představoval něco velmi odporného, nechutného, co se prostě nedá jíst –a nejvíce jí škádlili Rychlonožku. Jindra tvrdil, že se polévka vaří z plesnivých chlebových kůrek, ale nevěděl to jistě…“
– Máte našetřeny plesnivé chlebové kůrky? – Je panádlová polívka něco velmi odporného, nechutného, co se prostě nedá jíst?! – Měl pravdu Jindra Hojer?!
Dozvíte se dále v článku!!!