Ze Stínadel je jen kousek k Bobří řece. Ne, tak tuto dějovou či místní zkratku v žádné foglarovce nenajdeme, Vontové nehonili Hochy od Bobří řeky a Vilík s Jirkou a Rikitanem nepoznali záhadu hlavolamu. A přesto Jaroslav Foglar mohl v jednom městě chodit ze Stínadel dolů k Bobří řece, nebo naopak po celodenním koupání v ní vyšlápnout si večer stínadelský kopec a zahledět se do červánků. Pojďme se tam, do „města dvou knih, dvou příběhů“, ale do města skutečného, vypravit i my …
Nedaleko legendární Sluneční zátoky Hochů od Bobří řeky i členů pražské Dvojky leží městečko Ledeč nad Sázavou (obvykle bychom samozřejmě napsali přesně naopak, že Sluneční zátoka leží nedaleko Ledče nad Sázavou, ale pro tentokrát zůstaňme u této neprůvodcovské formulace). Sázava – Bobří řeka si plyne dole vedle historického středu Ledče a pod hradem. Až se uklidníme pohledem na tichý proud, čeká nás prudké stoupání do Stínadel – tedy přesně na kopec Stínadla, na kterém v nedávných letech vyrostlo sídliště Stínadla a také ulice Ke Stínadlům a Pod Stínadly. V době mládí Jaroslava Foglara, který do těchto míst jezdil na prázdniny k příbuzným ještě dříve, než se svým oddílem, na kopci stál nejspíš jen (stále stojící) kříž, boží muka, ale název kopce byl stále stejný – historický – Stínadla. Nestal se název tohoto místa, bez ohledu na to, že na něm nebyla žádná zástavba, předlohou pro pozdější pojmenování tajemné čtvrti v románech? Nasvědčovalo by tomu to, že ledečská Stínadla byla pravděpodobně prvním místním názvem tohoto druhu z dalších českých Stínadel, která Jaroslav Foglar poznal už v dětství a mládí.