Tehdy před mnoha a mnoha lety zvonily v Praze zvony naposledy. Lidé se se svými zvony s pláčem loučili. Druhý den přišli vojáci, zvony strhli a odvezli k roztavení. Zvonovina – jinak slitina mědi a cínu – byla vhodným materiálem pro výrobu zbraní. Od těch dob pražští vontové ale i pátrači a další společenství vzpomínají různým způsobem dávné památky.
Až půjdete 27. září Prahou nebo i jiným městem a uslyšíte v podvečerním tichu Dunivou Kateřinu nebo Zlatou Svatou, zastavte se na chvíli a smekněte. Vzpomeňte dávné
památky.P.S. Nikoliv náhodou se vrací srdce Zikmundovo k svému zvonu právě na sv. Václava.