Několikrát jsme se již v rámci foglarovských nikdy nekončících debat v rámci redakce Bohouška zabývali nápadem oslovit psychoanalytika, který by zpracoval psychologické profily jednotlivých postav Rychlých šípů a Bratrstva kočičí pracky, zvláště postavy Bohouška. Když tu náhle, cosi se zjevilo na knihkupeckých pultech a v trafikách. Co to bylo? Co mě potěšilo?
„Vlastnictví ježka v kleci překračuje individuální charakter tužeb a přání a v Dušínově pojetí představuje totalitu, která nám nádherně kontrastuje s představou celosti. A právě v tom tkví tajemství Dušínova dvojnictví. Celost se nenechává tímto postojem zaskočit, neboť na rozdíl od totality, která plošně šíří svůj nezpochybnitelný názor, zahrnuje všechny své protiklady a rozpory. Nic účinněji ideologa nevyvede z míry než vlastní obraz žijící v sousedství.“
Jistě jste poznali, že jde o analýzu Mirka Dušína a jeho dvojníka Mirka Daneše. O tom a mnohém jiném ve Foglarových Stínadlech pojednává ukázka z kapitoly: Skrýš je prázdná – hrob je prázdný (druhá kniha trilogie – Stínadla se bouří) z dosud nevydaného díla Rychlé šípy a psychoanalýza. Čili, je to čtení pro bádavé foglarovce pro zimní podvečery. Dvoustránkovou ukázku autora Karla J. Beneše v aktuálním literárním obtýdeníku uvozuje pěkná kresba Ježka v kleci z pera Jana Čapka.