Pražská pobočka Sdružení Jaroslava Foglara rozšířila v roce 2001 svoji činnost
Sdružení přátel Jaroslava Foglara vzniko v roce 1990. Během uplynulých deseti let se podařilo brněnskému vedení mj. uspořádat soutěž ve spolupráci s televizí, publikovat v moravských denících, vydat 30 čísel Zpravodaje Sdružení, podobný počet čísel časopisu Bobří stopou, připravit několik seminářů pro pracovníky s dětmi a mládeží pod titulem „Hledáme lék na dětskou kriminalitu“, vydat několik knih Jaroslava Foglara ve slepeckém braillově písmu aj. Již od počátku své existence se ale činnost neomezovala jen na Brno. Aktivní členové Sdružení v regionech začali vytvářet na základě platných stanov Sdružení pobočky v místě svého bydliště s vlastní činností. Vznikly tak pobočky v Přelouči, Pardubících, Ostravě, Kostelci nad Orlicí, Bratislavě, (ale i v samotném) Brně, Třebíči a Praze. Posledně jmenovaná – pražská pobočka…
Usedám k počítači, abych napsal ještě dnes alespoň několik řádek k dnešnímu pražskému Večeru světel, který se konal okolo Haštalského náměstí. Neopakovatelnou atmosféru mu letos dodala mimořádná účast přes 70 zájemců o dílo Jaroslava Foglara, a pak zasněžené stínadelské uličky (doplněné stále tajemným žlutavým svitem pouličních lamp) jsme již mnoho let při večeru světel nezažili. Když se pak na Haštalském náměstí začala mihotat zažehnutá světélka vzpomínek na Jaroslava Foglara a zazněla ona sousloví „Buďme svorni“, „žlutá je barva naše“, „nevyzraďme nic co víme“, „Mlčenlivost chrání nás“ a „Pravdu ctíme“, bylo jasné, že Foglarovská myšlenka je živá a bude mezi námi všemi žít i nadále. Alpín připomněl všechny akce Pražského foglarovského měsíce a seznámil přítomné s činností Pražské pobočky. Na jeho slova navázal dlouholetý spolupracovník Jaroslava Foglara – Ivan Vápenka, který objasnil počátek tradice Večera světel. Best pak pozval všechny ke hře v uličkách kolem Haštala. 6 stínadelských textů, na nichž písmena zatržená dala dohromady sousloví se Stínadly související – kdo je vyluštil, mohl se dozvědět tajnou informaci. Kamarádi Menhart s Alpínem pak nakonec vyhlásili výsledky soutěže „Hledáme Rychlé šípy.“ Jako nejlepší byla vyhodnocena práce Áti z jednoho z pražských Klubů Bobří stopy. A nakonec se šli všichni podívat…
2. prosince 2001 se konala v pražském divadle ROKOKO na Václavském náměstí premiéra „Rychlých šípů“ – dramatizace příběhů spisovatele Jaroslava Foglara. S herci divadla dramatizaci nastudoval uherskohradišťský režisér Robert Bellan, který přijal nabídku divadla poté, co své „Rychlé šípy“ úspěšně uvedl na prknech svého domovského divadla v Uherském Hradišti a později i v rámci „festivalu dětského divadla“ v Praze (v Divadle v Dlouhé ul.). Každý takový pokus – totiž oživit foglarovskou myšlenku – musíme my všichni, kteří žijeme v onom Foglarovském světě, přivítat a přirozeně podporovat. Nicméně premiéra „Rychlých šípů“ v ROKOKU přinesla některým přítomným skalním foglarovcům…