Šťoura

Těmito slovy by se dal shrnout obsah knihy Jiřího Poláka – Poselství žlutého kvítku, kterou jsem si koupil včera ve firemním knihkupectví nakladatelství Olympia. Začal jsem ji číst ještě v metru a dočetl dnes nad ránem a musím říci – jsem zklamán. Člověk, který se ve foglarovském světě pohybuje ať kratší nebo delší dobu se v ní totiž nedozví nic nového. Za zmínku snad stojí pouze ona obrana a zviditelnění redaktora a někdejšího spolupracovníka Jaroslava Foglara, komunisty RNDr. Karla Bureše. Pojďme se však na knihu podívat trochu podrobněji.

Seriál o chybičkách v RŠ dospěl k devatenáctému pokračování. Je zajímavé, že nesrovnalosti, kdy na jednom obrázku má někdo krátké rukávy a na druhém dlouhé, či kdy je klika na dveřích jednou nalevo a podruhé napravo, se v příbězích opakují poměrně často – i v tomto článku jsou takové.
Úvodem ještě poznámka: všechny dosud uveřejněné chybičky najdete pohromadě na adrese agi.webpark.cz v přehledném zpracování.

Blížící se letní tábory dávají příležitost připomenout jedno „příšerné“ výročí – narozeniny Zelené příšery, která se letos o prázdninách dožívá v plné svěžesti sedmdesáti pěti let.
Zelená příšera se narodila na táboře pojmenovaném později … Tábor Zelené příšery.
V roce 1928 tábořila pražská Dvojka s mladým jednadvacetiletým Jaroslavem Foglarem – Jestřábem kousíček pod tehdy ještě jimi neobydlenou a nepojmenovanou Sluneční zátokou, na stejném místě jako v roce 1925 (tábor 34. oddílu) a 1927.
A právě toto léto se kteréhosi dne, či spíše noci, poprvé zjevila Zelená příšera a začala kout své nekalé pikle, aby zkoušela důvtip táborového obyvatelstva.
Zážitky a události z Tábora Zelené příšery se staly …

Po delší době tu je opět několik chybiček, kterých se dopustili kreslíři Rychlý šípů.

RŠ pátrají ve sklepě (příběh č. 39)
Zatímco na 6. obrázku načtrl kreslíř Červenáčkovi ponožky, na předposledním 11. obrázku vidíme Červenáčkovu nohu bez ponožky.

Z Brna nám byl jednatelem SPJF Markem Polákem – Sharpem přeposlán dopis následujícího znění:

Oj, to je přece ona, ta polívka panádlová. To jídlo, které nám

Kreslíř Marko Čermák a jeden z autorů scénáře někdejšího známého kresleného seriálu Modrá pětka Jiří Hromádko budou podepisovat nově vydané souborné vydání příběhů družiny vodáckého oddílu dne

Našemu věrnému čtenáři můžeme předložit na základě rozsáhlého, pečlivého, trpělivého a nelehkého badatelského snažení již několikátý příspěvek ohledně panádlové polívky. Tentokrát přinášíme zásadní a průlomovou i zlomovou informaci: Budeme se věnovat dělnické kuchyni z šedesátých let předminulého století, abychom si odpověděli, zda panádlová a chlebová polívka jsou jedno a totéž, či nikoliv … a navíc nahlédneme do Tlouštíkova talíře s polévkou za trest.

Ten, kdo si začal 1. května po obědě při sledování Teleautomatu k 50. narozeninám České (Československé) televize na ČT2 společně s televizním přístrojem pobrukovat ústřední melodii z televizního seriálu Záhada hlavolamu (1969), nebyl překvapivě ani na Druhé Straně (ostatně právě vysílaný pořad byl o tom, že na druhou stranu Neprojdou!), ani ve Stínadlech. (A ani za maminkou družstevnicí). Nebyl ani v roce 1969, ani

Už když jsem si koupil Kluky z Dakoty, těšil jsem se, až je budu číst. Nažhaven rozhovorem, který otiskl TAM-TAM pražské pobočky SPJF a zveřejnil internetový Bohoušek s autorem knihy Ivanem Makáskem – Hiawathou, jsem s velkým zájmem začal číst první stránky úctyhodné 360 stránkové knihy (mimochodem nádherně upravené nakl. Ostrov v laminované obálce a na křídovém papíře). Tyto