Šťoura

Už po deváté můžete vyndat RŠ z knihovny a překontrolovat si nové chybičky. * RŠ u vodotrysku (příběh č. 78) Na 9. obrázku není nakreslen hošík, kterému spadl do kašny míč. Jenže podle 8. a 10. obrázku by na 9. obrázku měl stát u kašny. * RŠ v boji s nočními můrami (příběh č. 145) * RŠ zneškodňují noční můry (příběh č. 146) Ve 145. příběhu nemají RŠ na sobě brašny, které měly v předchozích dvou příbězích. Na konci příběhu se RŠ vydávají sledovat noční můry (bez brašen). 146. příběh začíná bitkou RŠ s můrami, přičemž RŠ na sobě najednou brašny mají.

Jak píše Václav Nosek – Windy, na tomto seriálu se Marko Čermák tvorbu komiksu vlastně učil. Někdo by se tedy mohl domnívat, že se to tu různými lapsy bude jen hemžit, ovšem není to pravda, v RŠ je jich mnohem víc. Nakonec: Chata v Jezerní kotlině je seriál v trochu jiném stylu než RŠ a příležitostí k chybičkám zde zase není tolik. Přesto se mi jich povedlo pár najít :-). Zde je máte:

Stínadelská trilogie (Záhada hlavolamu, Stínadla se bouří, Tajemství Velkého Vonta) je přímo nabita záhadami dávnými i novějšími, otázkami zodpovězenými i dále vyzývavě čekajícími. Vždyť i Rychlé šípy si při svých pátráních ve Stínadlech musely otázky pěkně zapsat a očíslovat v kronice či zápisníku, aby si alespoň trochu připomněly a setřídily všechny nejasnosti.
Jedna věc zásadního charakteru týkající se samotné Vontské organizace však zůstala dlouhé roky bez povšimnutí, bez pojmenování, bez vyjasnění, ať už samotnými Vonty, či jinak značně bystrými a pátračsky úspěšnými Rychlými šípy. Šlo snad o záměrné mlžení nejvýše postavených Vontů oné doby, nebo o nepochopitelný do nebe volající výpadek mysli či neznalost ne(po)jmenovaného Velkého Vonta…?!
V našem zápisníku zůstává nepřeškrtnuta – tedy nevyřešena – velkým písmem zapsaná otázka: Co je to Velká rada Vontů?!?
Pojďme se u ní zastavit a zamyslet:

Již po osmé se můžete podívat, co pánům Fischerovi a Čermákovi při kreslení RŠ uniklo – tentokrát je chybiček hned dvojnásobná várka. Na začátek ještě jedna poznámka: záměrně v tomto miniseriálu neuvádím chyby v kolorování – např. v příběhu č. 269 má na 2. obrázku Jindra žlutý kabát, v dalších obrázcích už je jeho kabát bílý. Ono totiž u starších příběhů často existuje několik kolorovaných verzí – stačí porovnat třeba reedice z 60. let a nové vydání z roku 1999. Ukažme si to např. na 1. obrázku příběhu RŠ na výpravě (č. 15): V I. díle souborného vydání z roku 1969 (vydalo vydavatelství Mladá fronta pro knihovničku ABC) má Červenáček bílou košili a Mirek žluté ponožky. V novém vydání z roku 1998 (nakladatelství Olympia) má Červenáček modrou košili a Mirek zelené ponožky. A tak bychom mohli pokračovat dále. Zajímavé je, že narozdíl od starších reedicí je v knize z roku 1998 chyb v kolorování docela dost (je to dáno použitím jiných verzí než ve starších vydáních) – většinou jsou to ale drobnosti. Zkontrolujte si např. 5. a 6. obrázek příběhu RŠ trestají piráty (č. 25). * Černí jezdci se mstí (příběh č.2) V posledním obrázku není nakresleno víko bedny. V poválečné verzi příběhu s názvem Přistupuje Jindra Hojer (ta se pak objevovala ve všech reedicích, které vyšly v druhé polovině 60. a na počátku 90. let) už víko bedny je. * RŠ hledají poklad (příběh č. 12) * RŠ ve službách zákona (příběh č. 13) Na posledním obrázku 12. příběhu drží Mirek krompáč a Jindra motyku. V 1. obrázku 13. příběhu, který bezprostředně navazuje, je to ale právě naopak. * RŠ pátrají (příběh č. 14) Podle 4. obrázku by dveře měly mít petlici na pravé straně, jenže ta je na 5. a 7. obrázku nalevo.

* RŠ vracejí talisman (příběh č. 63) Na 5. obrázku vyndavá Štětináč z klece krysu. Kde má ale klec dvířka ? * RŠ za naříkajícím hlasem (příběh č. 191) * RŠ získávají Kuliferdu (příběh č. 192) Na 9. a 10. obrázku příběhu č. 191 je klika dveří do bytu staré paní umístěna na pravém křídle, zatímco na 11. obrázku je na křídle levém. Podle 8. obrázku příběhu č. 192 by klika byla opět na pravém křídle.

* RŠ se předstihují (příběh č. 30)
Červenáček staví dřevěnou klouzačku a na 7. obrázku vidíme, že do země zatloukl čtyři kůly. 8. obrázek nám ukazuje již hotovou klouzačku, kterou s pomocí dvou tyčí podpírají pouze tři kůly.

* RŠ nadělují (příběh č. 45)
Na 4., 7., a 9. obrázku má Mirek na mikulášském plášti nakresleny protínající se čáry tvořící kříž. Na 5. obrázku se čáry ve kříži neprotínají.

Všimněte, že i tentokrát je tu několik chybiček, kdy je klika dveří jednou nalevo či napravo a podruhé na opačné straně. * RŠ hrají divadlo (příběh č. 41) Na 4. a 5. obrázku má Rychlonožka přilepené vousy, na 6. obrázku je náhle nemá – přitom ale pořád hraje stejnou roli. Na 8. obrázku má Jarka v roli domorodce kolem krku kroužky, na 9. obrázku je nemá. Na 9. obrázku je Jindra uvázaný u sloupu, ale na 10. obrázku vidíme pod padající oponou neuvázané Jindrovy nohy.

V 8. obrázku příběhu RŠ a strašidlo (č. 89) si všimněte, že na ceduli nad výkladem v pozadí je nejasně napsáno J. FOGLA – tedy J. FOGLAR. U některých starších vydáních RŠ je ovšem tisk nekvalitní a nápis J. FOGLA se ztrácí a není prakticky vůbec vidět.

Na internetu najdeme rozličné množství internetových stránek. Kdysi na „starém“ Bohouškovi jsme se pokusili udělat rozcestník, kde by bylo možné kteroukoliv stránku přímo nalistovat. Nyní uvažujeme o jeho obnovení. Sledujeme (a nejen proto) další stránky věnované spisovateli Foglarovi a jeho dílu a s několika tvůrci těchto stránek i spolupracujeme.
Všem dosud známým stránkám se poněkud vymykají stále funkční stránky inciativy…

2. prosince 2001 se konala v pražském divadle ROKOKO na Václavském náměstí premiéra „Rychlých šípů“ – dramatizace příběhů spisovatele Jaroslava Foglara. S herci divadla dramatizaci nastudoval uherskohradišťský režisér Robert Bellan, který přijal nabídku divadla poté, co své „Rychlé šípy“ úspěšně uvedl na prknech svého domovského divadla v Uherském Hradišti a později i v rámci „festivalu dětského divadla“ v Praze (v Divadle v Dlouhé ul.). Každý takový pokus – totiž oživit foglarovskou myšlenku – musíme my všichni, kteří žijeme v onom Foglarovském světě, přivítat a přirozeně podporovat. Nicméně premiéra „Rychlých šípů“ v ROKOKU přinesla některým přítomným skalním foglarovcům…