Z archivu

Dnes, 2. ledna 2002 se uzavřela historie jednoho z nejvýznamnějších a nejznámějších deníků, který od roku 1907 postupně vycházel pod názvy České slovo (1907-1945), Svobodné slovo (1945-1995), opět České slovo (1996-2001) a nakonec Pražské slovo (2001). Druhým lednem se Pražské slovo spojilo s Večerníkem Praha. Připomeňme si historii i nedávnou současnost tohoto deníku, zvláště v souvislosti s Jaroslavem Foglarem, který s uvedeným deníkem spolupracoval téměř až do své smrti.

Můj život je hned plný nesnází, na jaře když Duben přichází, já vracím se do poválečných let, kdy vycházel náš starý dobrý Vpřed. Málokdo již dnes ví, že známá písnička Rychlé šípy od Wabiho Ryvoly vznikla právě…

Klubovny dětských oddílů či klubů se velmi často nacházejí tam, kam se nikomu jinému nechce. Na druhou stranu tak schůzky někdy probíhají v netypických místech, více či méně romantických, někdy i dobrovolně vyhledaných. Časté, většinou nedobrovolné stěhování, je dalším typickým jevem v životě těchto kolektivů. Foglarova pražská Dvojka nebyla a není výjimkou, a tak se mezi jejími klubovnami, kromě naneštěstí pro oddíly „tradiční“ sklepní či suterénní prostory, nacházel například parník, mlékařský kiosek či vodárenská věž. A právě o této věži, kde Dvojka prožila několik předválečných i poválečných roků, a kterou čtenáři znají kromě jiného i ze Strachu nad Bobří řekou, si popovídáme. Je 12. prosince 1937 a Dvojkaři absolvují první část stěhování do druhého patra bývalé vodárenské věže…

Tento – dnes už téměř neznámý – snímek byl do kin uveden v prosinci 1948 a shlédlo ho 1 244 583 diváků. Jedná se o prakticky jediný český film se skautskou tématikou. Na námětu k filmu spolupracoval Jaroslav Novák, známá osobnost českého skautingu a autor několika románů (Statečná srdce, Tábor nad vodopády, Modrá hvězda ad. – všechny tyto knihy vydalo v 90. letech nakladatelství Leprez). Příběh se odehrává na letním junáckém táboře vodního oddílu. Vypráví o chlapci Edovi (Antonín Šůra), poznamenaném tragickou okupační zkušeností. Ten se těžko sžívá s ostatními chlapci. Jejich důvěru a přátelství si získá, až když přispěje k odhalení německých diverzantů.

Právě před deseti lety byli hýbaly foglarovským světem události, jejichž připomenutí nebude jistě dnes na škodu. Jednou z těch pozitivních bylo vydání dlouhohrající gramofonové desky…

Že vám to jméno nic neříká? Prolistujte Foglarův život v poklusu a dočtete se, že v roce 1939, ještě před Táborem ohňů „jsem dostal od paní Míly Mellanové, ředitelky Pražského dětského divadla, nečekanou nabídku, abych pro něj napsal divadelní hru ze života skautského oddílu.„

Konec prázdnin je asi pro naprostou většinu normálních dětí časem nepříliš radostným. Většinou jedním z mála očekávaných příjemných momentů je setkání s kamarády, které během dvou měsíců nebylo vidět. Příznivcům Rychlých šípů se takové setkání podařilo 30. srpna 1947 v zvláštním čtyřčísle Vpředu s podtitulem „60 veselých a vážných příběhů slavného vzorného chlapeckého klubu Rychlé šípy“.